Typy vzdělávacích zařízení

Důsledky narušené komunikační schopnosti (dále jen NKS) se mohou projevit také v edukační oblasti v mateřské či základní škole a mohou mít na jedince negativní vliv v sociální i psychické sféře. Pro děti, které v důsledku NKS nemohou navštěvovat běžnou mateřskou či základní školu, jsou v České republice zřízeny logopedické třídy při mateřských školách, mateřské školy logopedické a základní školy logopedické.

Do mateřské školy logopedické jsou zařazovány ty děti, u kterých se projevilo závažné postižení v oblasti vnímání, zpracování a užívání řeči. U těchto dětí je zapotřebí zajistit kvalitní a intenzivní logopedickou péči pro následné zařazení do běžné školy a bezproblémové integrace do intaktní společnosti.

Do logopedické třídy při mateřské škole jsou umisťovány děti, u kterých je vhodné upřednostnit setrvání v hlavním proudu běžného vzdělávání a udržení dosavadních sociálních vazeb.

Edukaci ve školním věku žákům s NKS zajišťují základní školy logopedické, které jsou zřízené jak pro denní docházku, tak také internátního typu. Do těchto škol docházejí děti, u kterých se NKS projevila takovým způsobem, který vyžaduje intenzivní každodenní logopedickou péči a nelze ji zprostředkovat pouze ambulantně v místě bydliště.

Obsah vzdělávání se nijak neliší od vzdělávání na běžných základních školách. Obsah výuky je zde ovšem pouze doplněn o individuální logopedickou péči. Ve třídách je snížen počet žáků a logopedická péče se prolíná do celého vyučovacího procesu. Speciální pedagog – logoped se během školního vyučování zaměřuje na terapii narušené komunikační schopnosti. V případě internátního vzdělávání, v odpoledních hodinách navazují vychovatelé na práci učitelů. Po úspěšném odstranění narušené komunikační schopnosti se žáci vrací zpět do svých kmenových základních škol v místě bydliště (Klenková 2006, s. 214).

V dnešní době existuje trend v podobně integrace dětí s jakýmkoliv druhem postižení do běžného vzdělávacího proudu. Nejinak tomu je v případě dětí s NKS. Zde hovoříme o individuální integraci žáka s narušenou komunikační schopností, u kterého musí být vzdělávání zajištěno pomocí individuálního přístupu a individuálního vzdělávacího plánu. V případě, kdy do dané základní školy dochází více žáků s NKS, může ředitel zřídit logopedickou třídu. V tomto případě hovoříme o skupinové integraci. V takového třídě, za sníženého počtu žáků ve třídě, vyučuje speciální pedagog – logoped. Zde se kromě plnění učebního plánu také věnuje pozornost rozvíjení komunikační schopnosti po formální i obsahové stránce (Klenková 2006, s. 214, 215).

Pipeková (2010) doplňuje, že logopedická péče je v resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy poskytována v následujících zařízeních:

•         logopedické třídy při běžných MŠ,

•         mateřské školy logopedické,

•         logopedické třídy při běžných ZŠ,

•         základní školy logopedické,

•         speciální třídy při základní škole pro žáky s poruchami učení,

•         mateřské školy pro sluchově postižené,

•         základní školy pro sluchově postižené,

•         základní školy praktické,

•         základní školy speciální,

•         speciálně-pedagogická centra,

•         pedagogicko-psychologické poradny (Pipeková 2010, s. 131, 132).